Po zavedení bezolovnatého pájení vlnou a přetavením do většiny aplikací, se nyní obrací pozornost také k ručnímu pájení a opravám. Aby byla zajištěna vysoká jakost pájených spojů i při ručním pájení, musí být kladen důraz na způsob pájení a na pájecí stanice. Kvalita ručního pájení je dána dvěma faktory – zkušenostmi operátora a efektivitou pájecího nástroje s ohledem na opakovatelnost výroby, kdy všechny spoje musí být provedeny za stejný čas, během kterého musí zůstat teplota pájecího hrotu konstantní. Některé pájecí stanice však nejsou schopny hrotem předané teplo dostatečně rychle obnovit. To nutí operátory zvyšovat nastavenou teplotu často až k hodnotám  380°až 480°C.

Nastavení správné teploty pájení je poměrně problematické. Nízké teploty s sebou přinášejí problémy v podobě studených spojů. Příliš vysoké teploty zase zapříčiní velmi rychlou oxidaci pájky, degradaci tavidla, dále pak tepelné poškození součástek a DPS nemluvě o rychlé oxidaci pájecího hrotu a tím i zkracování jeho životnosti. Správné nastavení teploty, velmi dobrý přenos tepla a perfektní teplotní stabilita je základním předpokladem pro vytvoření kvalitního pájeného spoje.

Starší pájecí stanice mají senzor pro snímání teploty umístěn příliš daleko od pájecího hrotu. To má za následek nepřesné snímání teploty a tím i různé podmínky pro každý pájený spoj. Při každém kontaktu hrotu s pájeným spojem předává hrot svoje teplo do pájeného spoje, ale vlivem nepřesného snímání teploty není stanice schopna dodat do hrotu včas dostatečné množství tepla. Tím pádem je každý další spoj vytvářen stále chladnějším hrotem tak, jak je znázorněno na obr. 1.

Obr.1) Nedostatečná obnova tepla u běžných pájecích stanic

Někteří výrobci proto vyvíjeli nové typy pájecích stanic, často s využitím kompaktních pájecích hrotů, kdy byl senzor i topné těleso součástí pájecího hrotu a byl umístěn velmi blízko špičce pájecího hrotu. Tato konstrukce je velmi efektivní, umožňuje velmi rychlou obnovu tepla a vyznačuje se perfektní teplotní stabilitou, avšak provozní náklady pájecích stanic používajících tento hrot jsou až 3-krát vyšší než u klasických vyměnitelných pájecích hrotů, jak ukazuje tabulka 1.

Ve snaze o co nejlepší přenos tepla z hrotu do pájeného spoje je vrstva pokovení těchto hrotů poněkud slabší, než je tomu u klasických hrotů. Ukazuje se, že kompaktní hroty jsou proto náchylnější k poškození pokovení, což ve výsledku vede k problémům s přenosem tepla a rychlé erozi pájecího hrotu.  Silnější vrstva pokovení snižuje efektivitu kompaktního hrotu a zvyšuje výrobní náklady. Klasické pájecí hroty jsou opatřeny silnější vrstvou pokovení, díky tomu je jejich životnost cca 2x delší než je tomu u kompaktních pájecích hrotů.

*s ohledem na používané pracovní teploty, na použitých tavidlech a na způsobu manipulace s hrotem

Tab.1) Srovnání provozních nákladů

Pájecí stanice Quick jsou navrženy tak, aby senzor pro snímání teploty byl umístěn co nejblíže špičce pájecího hrotu, přitom ale využívají principy klasické konstrukce pájecí ručky. Pájecí hroty jsou vyměnitelné samostatně, bez nutnosti výměny topného tělesa. Navíc konstrukce topného tělesa zajišťuje perfektní, bezkontaktní přenos tepla do tělesa pájecího hrotu (indukční ohřev pájecího hrotu, viz obr.2). Díky tomu se pájecí stanice Quick vyznačují přesnou kontrolu teploty, výbornou teplotní stabilitou, rychlou obnovou tepla a nízkými provozními náklady. Po zapnutí se pájecí hrot ohřeje na pracovní teplotu za cca 10 vteřin a ze sleeping módu se hrot ohřeje na pracovní teplotu za cca 2 vteřiny. Stanice jsou navíc vybaveny funkcí akustického i vizuálního alarmu, který upozorňuje na příliš nízkou nebo naopak příliš vysokou teplotu pájení. To zajišťuje dodržení požadavků na opakovatelnost a navíc je přesně sledováno požadované procesní okno. Viz obr.3

Obr.2) Řez pájecí ručkou Quick s indukčním ohřevem hrotu

Obr.3) Teplotní stabilita, rychlá obnova tepla

Není tedy nutné výrazně navyšovat teploty pájení při pájení s bezolovnatou pájkou. Naopak toto zvýšení přináší problémy v podobě zvyšování provozních nákladů. Mnohem podstatnější a efektivnější je vybavit pracoviště pájecími stanicemi s dostatečně rychlou obnovou tepla a dobrou teplotní stabilitou a také věnovat pozornost proškolení personálu v problematice bezolovnatého pájení.